Obdivuji její hrdost, kterou si nenechala od nikoho vzít.

naučila mne stát se jezdcem.

Často jsme jezdily stylem jednou v sedle jednou vedle :-) Chvíle na jejím hřbetě mi byly vždy radostí.

Od našeho trenéra si vysloužila celkem trefnou přezdívku Krušina. Nepozastavovala jsem se nad tím.

Chápala Roxtri důvody i své jezdecké nedostatky. No, nebyl to žádný med ... s odstupem času.
Nadarmo se neříká: „co tě nezabije, to tě posílí“ a stalo se.

Vyjížďky vždy stály za to. Byla věrná pořekadlu: Chceš-li se mnou na vyjížďku, vem si pas a vkladní knížku!

Prožily jsme spolu neopakovatelných 17 let.
Bohužel v Roxtri 26 letech jí těžce zranil jiný kůň a 18.8.2014 její loď odplula.

Roxtri jsem já v koňském těle. Kdo nezažil, nepochopí.